„Tak nám schválili nový Občanský zákoník, paní Müllerová.“ Touto parafrází na Švejka můžeme začít tam, kde jsme v předchozím článku na toto téma skončili. Tehdy – psal se rok 2013 – nebylo ještě zcela jasné, jestli nový OZ opravdu bude platit od roku 2014, někdy později, nebo nikdy. Nakonec začal platit podle původního plánu.
Rady odevšad
Takže ona parafráze by měla být správně: „Tak nám ten nový Občanský zákoník nezařízli, paní Müllerová“. Žijeme první rok jeho platnosti – 90% populace je to upřímně šumafuk, protože se jí to nijak nedotklo. Těch 10 % zbývajících se to nějak dotklo, ale většinou jinde než v rodinném právu.
Uznání otcovství, určení otcovství, popření otcovství a věci s tím související navázaly na dřívější zákon o rodině. Novinky v OZ zpřesnily výklad stran popírání nebo určování otcovství. Některé nové věci byly nově zavedeny (např. kdo je otec při umělém oplodnění).
Na dikci OZ se už odkazují různé rady a doporučení městských a obecních úřadů, co dělat v různých životních situacích. S těmi se roztrhl pytel – snad každý městský úřad má takové návody. Jako občan si samozřejmě rád přečtete, co máte dělat, když ztratíte občanku a chcete novou. Jen můžete mít pocit, že by stačily jedny centrální stránky s touto informací. Takhle má každý úřad celkem zbytečně svoje.
„Než začnete jednat, obraťte se na právníka. Ten vás může během chvíle vyvést z omylu nebo vás naopak navést na správnou cestu řešení. Nebo vám řekne, že prostě cesta není.“
Rady z internetu
Zkuste si třeba zjistit, co máte udělat, když chcete přiznat otcovství. Jste laik a nevíte, jak se to dělá, jste poprvé v té situaci. Zadáte do vašeho oblíbeného vyhledavače „přiznání otcovství“. Zavede vás to na servery, kde dostanete různé rady. Vynechejte všechny informace do roku 2013. Jsou staré a liší se od nové praxe dané novým OZ. Zadejte spíš „uznání otcovství“ – to je ten správný pojem pro tento obor. Je to jen malá slovní hříčka – „přiznání“ děláme na policii a na finančním úřadě (nikdy ne doma!), ale na matrice děláme „uznání“. Ale ani to ještě není úplně oficiální termín. Tím je teprve „souhlasné prohlášení rodičů o určení otcovství“. Pokud tedy zadáte toto, pak se vám zobrazí spousta možností se stránkami právě obecních úřadů. Ty vám řeknou, co dělat, chcete-li uznat otcovství. Ale jako laik a čerstvý otec na žádné z nich nenajdete algoritmus, který vás bude orientovat podle toho, v jaké situaci právě jste.
Tak třeba zkusme nejběžnější možnosti těchto životních situací:
Narodí se dítě vaší manželce
– ze zákona jste otec dítěte, nemusíte nic uznávat, dítě je prostě vaše (v 95% případů tomu tak opravdu je). A ani nezmiňuji variantu test otcovství v těhotenství…
Narodí se dítě vaší manželce, se kterou ale nežijete, a tedy ho zplodil jiný muž
– ze zákona jste opět otec dítěte. Pokud nechcete, abyste byl zapsaný v jeho rodném listě jako otec, pak nebudete manželce podepisovat papír, který se jmenuje „Prohlášení rodičů o volbě jména dítěte“. Ten totiž podepisují jen taťkové a ti, co si myslí, že jimi jsou. Na základě tohoto prohlášení je vystaven rodný list, kde jste vy uveden jako otec a nějak to změnit je už o něčem jiném.
Narodí se dítě manželce někoho jiného, se kterou ale žijete právě vy
Je to právě opačná situace než ta předcházející. Tady musíte vzít rozum do hrsti, protože je několik možností. Záleží na postoji zákonného manžela a samozřejmě jeho manželky, tedy matky biologicky vašeho dítěte. Pokud všichni znají pravý stav věcí a chtějí je řešit rozvodem a vy uznáním otcovství, pak je to ta jednodušší situace. Ale i tak je potřeba zahájit rozvodové řízení a učinit prohlášení všech tří osob před soudem (§ 777 OZ). Reálná situace bývá často daleko složitější a k takovému konsenzu se většinou nedojde snadno.
Co se ale naopak stane, když v situaci, kdy zplodíte dítě s cizí manželkou, ale situace se nějak urovná tak, jak si nepřejete. Zákonný manžel otcovství nepopírá, jeho manželka (a teď už vaše bývalá milenka) to také nepopírá, ale vy jste si představoval řešení jinak. Že se k dítěti budete hrdě hlásit (vychovávat, foukat na bolístky apod., to vše s jeho matkou, s kterou jste chtěl spojit osud) ! Nicméně ona si to zjevně rozmyslela. Věřte nevěřte, takové situace se opravdu stávají. Pak jste skutečně z kola ven a pokud chcete něco podnikat, obraťte se na právníka. Popřít otcovství k dítěti může jen jeho otec, matka nebo samo dítě. Vy nejste ani jedno.
Narodí se dítě svobodné ženě, se kterou žijete
Tady je situace celkem jednoduchá, pokud oba máte zato, že jste otcem vy, a oba to chcete stvrdit úředně. Buď ještě před narozením dítěte nebo až po jeho narození provedete před matrikářem „souhlasné prohlášení rodičů o určení otcovství“. Tím se dostanete do rodného listu dítěte jako otec – se všemi právními důsledky.
Pokud nechcete být zapsán v matrice jako otec a matka s tím souhlasí (ne vaše!!!! – matka dítěte), otce neuvede a v rodném listě dítěte bude u vašeho jména prázdná kolonka. Opět s právními a existenčními důsledky tohoto stavu, a to i pro vás.
A pokud nechcete být zapsán v matrice jako otec a matka dítěte po vás vyžaduje opak? Pak máte problém. Snažte se ho urovnat, než se dostane před soud. Pak je to dražší a nese to s sebou nepříjemnosti.
Narodí se dítě rozvedené nebo ovdovělé ženě, se kterou žijete
Pokud se dítě narodí po 10 měsících od rozvodu nebo smrti manžela, pak je stejná situace jako předcházející.
Pokud se však dítě narodí do 10 měsíců od rozvodu nebo smrti manžela, pak se jako otec automaticky počítá manžel z doby početí. K tomu, abyste jako otec mohl být určen vy, je nutný výrok soudu. Opět tedy cesta k právníkovi.
Vaší manželce se narodilo dítě, o jehož otcovství začnete mít pochybnosti
Všechny oficiality proběhly, vy máte dítě v občance (to dnes už ale není povinné), ono vás má v rodném listě. Tady je důležité, KDY o svém otcovství začnete pochybovat. Pokud bylo dítěti už 6 let, pak nemáte mnoho možností, jak se svého otcovství zbavit. Pak je vaše, i když jste ho nezplodil a věděli to úplně všichni od začátku (kromě vás).
Pokud dítěti nebylo ještě šest, můžete k němu popřít otcovství, i když jej máte v rodném listě. Ale pozor, je to možné jen do 6 měsíců od chvíle, kdy jste se dozvěděl skutečnosti, které vás vedly k domněnce, že nejste biologickým otcem dítěte. Asi vás napadne, že s tou chvílí, odkdy jste měl podezření, se dá lavírovat, i kdybyste těch 6 měsíců přesáhl. Ale pozor, chcete-li popřít otcovství, neváhejte déle, jinak vás na této lhůtě protistrana může usmažit a z popření bude blamáž. Naproti tomu hranice 6 let je jasná, i když ani ta není neprolomitelná. Prolomit ji lze – ale jen za zvláštních okolností, na které pravděpodobně nedosáhnete. Dnes těmi okolnostmi je „pokud to vyžadují zájem dítěte a veřejný pořádek“. Dříve byla hranice pro popření jen 1 rok a hranice byla prolomitelná jen generálním prokurátorem (do 1994, po roce 1994 nejvyšším státním zástupcem).
Některé rady mají vady
Omlouvám se všem ženám, že jsem situace popsal jen z hlediska mužů. Uznávám určitou genderovou nevyváženost, kterou se někdy příště pokusím napravit.
Patříte-li k většině lidí, kteří jsou zvyklí hledat všechno nejdřív na internetu, půjdete asi na zmíněné weby různých obecných úřadů a různé portály typu proženy.cz, promuže.cz, proděti.eu, prootcekteřínechtějíbýtotci.com atd. Můžete najít relevantní informace a různé rady, ty vám však postačí jen pro zcela základní situace. Některé rady tam jsou i zavádějící (např. zde můžete 3x hádat, jakou praktickou vadu má tato rada). Než začnete jednat, obraťte se na právníka. Ten vás může během chvíle vyvést z omylu nebo vás naopak navést na správnou cestu řešení. Nebo vám řekne, že prostě cesta není nebo je zapeklitá a je lépe jí nejít. I když si přečtete příslušné pasáže OZ (a to doporučuji), vězte, že paragrafy jsou zamotané už ve své podstatě a že všechno chce odborníka.