Pro vás, kteří vůbec nevíte, co to slovo – P-TEST – znamená: hlavně prosím nevyslovujte anglicky. To se pak dostanete k úplně jinému významu. P je správně jako paternity. Celé to tedy znamená „paternitní test“. Konkrétně ještě „diskrétní“. Od svého narození ovlivnil už mnoho osudů. Zde je jeho příběh.
Proč jsme nechali narodit P-TEST?
Diskrétní testování otcovství provádíme od roku 1998. V mnoha příspěvcích jinde jsem popisoval naše váhání na začátku, kdy jsme nevěděli, co to udělá.. S otci, kteří se dozvědí krutou pravdu, s matkami, které otcové při testování obešli, s námi – jestli ustojíme tlaky, které se určitě objeví. Popřípadě žaloby, kterým budeme vystaveni. Do té doby u nás taková služba neexistovala a nemohli jsme nic najít ani na tehdejším (tehdy ještě dost chudém) internetu. Testování otcovství samozřejmě existovalo, ale pěkně s občankou a se vší parádou okolo. A hlavně se vyžadovaly pěkně všechny tři vzorky – otec, matka, dítě. Ale pokud je tento rodinný triumvirát ve sváru (což pokud se má testovat otcovství, asi je), jeden z rodičů zpravidla test tomu druhému odmítá. Buď ho drží v šachu nebo nechce, aby se ukázala jasná pravda. Každý si dokážeme domyslet množství situací a motivů, proč se nedohodnout na společném postupu. I když opačné případy také existují.
Může podvedený muž nevěrnou ženu třeba i zabít? Nevěděli jsme.
Takže co nastalo, když jsem s touto diskrétní službou přišli na veřejnost? S testy otcovství, ve kterých jsme nabízeli výsledek jen ze vzorků otce a dítěte, pokud matka dítěte není k dispozici? Nestalo se nic. Všichni vzali jako fakt, že testování lze takto provádět, pokud existuje technologie, která to umožňuje, a neexistuje zákon, který to zakazuje. Měli jsme samozřejmě jakási etická pnutí, jestli máme dopustit, aby domnělí otcové obcházeli svoje (ex)partnerky (matky (domnělých) dětí) a nechali dítě testovat bez jejich vědomí či dokonce proti jejich vůli. Uvědomovali jsme si, že to není naše odpovědnost, ale odpovědnost toho, kdo ten test zadává. Marná sláva, uklidnění, že to tak lze a že to společnost akceptuje, to přišlo až po několika prvních letech od počátků testování.
P-TEST včera aneb jak to bylo za našeho mládí….
V prvních letech diskrétního testování to ještě pořád nebyl ten dnešní p-test, i když podoba tu už byla. My jsme to nazývali informační a odběrovou soupravou. Byly to náležitosti k odběru plus informační brožura podobná té dnešní. To vše volně ložené ve velké bublinkové obálce a poslané poštou. Klient provedl sám podle návodu odběr vzorků a poslal nám je zpět v jiné, také připravené, obálce. Zájemci objednávali tuto soupravu telefonicky a později pomocí webového formuláře. Výsledky dostávali poštou, později i mailem.
Časy se mění.. P-TEST jde s dobou
Tento systém byl velmi pracný a organizačně složitý. Pokud se scházelo více vzorků než určitý počet, bylo velmi frustrující uhlídat, aby se všechno odeslalo, kam se odeslat má. Trvala nás stresovala představa, že výsledky s plnými jmény pošleme na adresu jiného klienta. Všechno lze nějakým systémem kontrol uhlídat, ale pokud se přeťukne operátorka v mailu a odešle jinou přílohu, tak je vše ztraceno. Zvláště temto kritický bod nás stále více znervózňoval.
Co je důležité
Diskrétnost a ochrana soukromí je alfou a omegou tohoto typu testů. Klient nám svěřuje svoje biologické vzorky s důvěrou, že na nich nebudeme zkoumat nic jiného než to, co si určil. Že je nepředáme třetí straně, že se jeho jméno a adresa nedostane do jiných rukou než našich. Že se nikdo nedozví, že si klient zadal takový test, že ho nebudeme nikdy oslovovat s jinými nabídkami a vůbec s ničím. Že údaje o něm po dané době zničíme, a že se nad jeho objednávkou testu zavře informační voda. Takových ‚že‘ je celá spousta. A to se nijak nedotýkám věrohodnosti vlastního testu a pracoviště, které ho provádí.
Technologie je hračka
Vlastní genetický test není po technologické stránce v dnešní době nijak náročný. Technologii potřebnou k jeho provedení má spousta laboratoří. Vyhodnocení 95% případů zvládne absolvent genetiky na fakultě, vyhodnocení dalších asi 4% ten, který je do problematiky zaškolen. Ale ten zbytek je problém – tam už musí nastoupit člověk s velkou zkušeností a znalostmi. A přitom jeho verdikt je zdánlivě jednoduchý – otcovství buď ano nebo ne. Klient právem nic jiného neočekává. Laik při přebírání výsledku nikdy neví, do jaké skupiny obtížnosti jeho vyhodnocení výsledku spadlo. Kdybych byl klient já, určitě bych se chtěl octnout v rukou firmy, která má člověka, který ono 1% nesnadno interpretovatelných vyhodnocení zvládne bez zaváhání.
A v tom je dnes problém testování otcovství v ČR – je mnoho malých subjektů – o některých jsme nikdy neslyšeli – kteří službu nabízejí. Některé ji jen přeprodávají, některé nemají vlastní laboratoře a přesto ji provádějí. Jak asi?
Organizace jest základem státu i p-testu
Po necelých 15 letech s diskrétním testováním mohu zodpovědně prohlásit, že nejobtížnější část celého paternitního testování je ta organizační. Tedy nepoplést vzorky, které přijdou, co nejméně s nimi manipulovat, bedlivě střežit data klientů i vzorky samotné, nezaměnit žádná data při laboratorním testování a vyhodnocení, co nejméně manipulovat s dokumenty před jejich doručením klientům. To vše se zdá být samozřejmé, ale ve chvílích, kdy se vzorků sejde mnoho naráz, kdy je část personálu na dovolené nebo nemocná, kdy se v provozu třeba něco dalšího vykolejí, v těchto chvílích se pozná, jestli je celý systém dobře organizován.
P-TEST dnes
Proto jsme v roce 2012 přešli na nový systém, který zachovává podstatu služby, ale jeho prvky jsou vícestupňově kontrolovány. První změna je v tom, že klient už objednává soupravu s určitým počtem odběrových sad. Tedy se dvěma, třemi nebo více sadami – podle toho, kolik vzorků bude odebírat. Pro prodej souprav jsme zřídili jednoduchý ale standardní e-shop. Pro zjednodušení je rozdělen pro klienty z Česka, Slovenska a ze zahraničí – soupravy se totiž liší v jazykové mutaci.
Hlavní změna je ale v tom, že každá souprava má svoje jedinečné ID a heslo. Pod tímto ID přijdou od klienta vzorky i platba, je pod ním veden celý případ v našem informačním systému, je vydán výsledek. Průběh celého testu a nakonec i výsledek je automaticky umístěn na webový výsledkový portál, kam se klient dostane právě pomocí svého ID a hesla. Výsledek je v anonymizovaném tvaru, aby ti, kteří se obávají indiskrece na webu, byli uklidněni. Ti, kteří souhlasí s umístěním i plného výsledku na web, si odtud stáhnou kompletní výsledek, včetně jmen a adresy. Ten je ještě dále chráněn kontrolním SMS kódem – tady jsme se inspirovali u bank, když se potvrzuje platba z webu.
Je to jednoduché
Celý ten systém vypadá složitě – bylo docela složité jej naprogramovat a realizovat, ale pro klienta je velmi komfortní. Sahá od vyrobení souprav až po stažení výsledku. Jedinou podmínkou je, aby si klient rozuměl s internetem. Veškeré nakládání s daty je u nás omezeno na několikanásobnou kontrolu správnosti výsledku a potvrzení, že právě v této chvíli je k dispozici na portálu. A pokud je někdo konzervativní a nechce si pouštět internet k tělu, tomu se výsledek pošle poštou, opět po několikastupňové kontrole více osobami. Ale těchto klientů je velmi málo.
Poslední novinka: P-TEST all inclusive
Celou dobu jsme si zakládali na tom, že náš systém je vysoce liberální vzhledem ke klientům. Klient nejprve zakoupí odběrovou soupravu p-test v ceně dvou až tří set korun. Na základě informací v ní obsažených se pak rozhodne, jestli ji využije k testování, které už stojí řádově tisíce korun. Může se tedy svobodně rozhodnout, že nebude test podstupovat a ztratí jen těch několik stokorun.